Kulili

Vítězkou, které náleží zveřejnění článku, se ve 13. kole soutěže Klubu šitého šperku stala Kulili:
 

Paměť matky Země

 

„Kulaťoulinký, kulaťoulinkatější, nejkulaťoulinkatější“. Tohle byl vždy můj nejoblíbenější jazykolam, protože co je kulaté, to je milé…

Obchůdek Kulili vznikl před necelým rokem a nabízí nejen šperky, ale také fotografie, které jsou mým druhým velkým koníčkem. Název však dostal podle korálků, které se u mě neustále kutálejí…

 

 

Ticho před bouří

Když se zeptáte malé holčičky, čím by chtěla být, až vyroste, řekne většinou, že princezna. Já jsem jako dítě tvrdila, že budu sklář. Práce se sklem mně fascinovala. Po čase jsem pochopila, že na práci s kilogramy skloviny jaksi „nejsem stavěná“, ale láska ke sklu mi zůstala. Jako většina kreativních lidí jsem postupně vystřídala spoustu výtvarných technik, až mi asi před třemi lety padla do oka rokajlem obšívaná kulička. V té době jsem korálkováním neposkvrněná, vzala rybářský vlasec, jediný balíček rokajlu z mých sbírek a začala. Lovila jsem tu lesklou drobotinu a zápasila s ní hodiny a hodiny, dokud nevznikl ten dokonalý tvar – kulička! Na tu blýskavou udičku jsem se okamžitě chytila a propadla korálkové vášni. Začaly vznikat kuličky malé i velké, jednobarevné, pruhované a pak i „ježaté“, které mi velmi učarovaly. Dlouhou dobu jsem se věnovala výhradně tvorbě těchto dvakrát obšívaných kuliček s bodlinami tzv. „ježovek“. Jejich výroba je sice časově náročná, ale kouzlo jemného a elegantního šperku, který z nich vzniká, bylo silnější…  

Jezerní královna

Postupně jsem proplouvala korálkovými vodami a objevovala nejrůznější techniky. Kouzlo nekonečných možností je neodolatelné, a proto korálkování věnuji velkou část svého volného času. Vlasec vystřídaly speciální nitě a jehly, které mi snad už přirostly k prstům… V současné době často kombinuji techniky šitého šperku a korálkové výšivky, ale zdaleka jsem zatím nevyzkoušela vše, co korálky skýtají.

Miluji přírodu, její barvy a vůně, pestrost i soulad. Je pro mě nekonečným zdrojem inspirace a to hlavně po stránce barev, ale i materiálů. Návštěvníci mého obchůdku si nemohou nevšimnout převládajících zemitých barev a hlavně mé milované modré… U šperku je pro mě důležité sladění barev.  Mám ráda jednoduchost, takže volím dva až tři dominantní tóny, které se prolínají v nejrůznějších materiálech celým šperkem. Právě toto objevování souhry barev a textur mě naplňuje nesmírnou radostí.

Lístek a kapka vody

Musím se také přiznat, že jsem puntičkář. Snažím se, aby mé výrobky byly do detailu co nejdokonaleji provedené, pevné a odolné a zároveň příjemné na nošení. Sám tvůrce však vždycky vidí nějaké „mouchy“ a tak se může stále zlepšovat. Asi to tak má být, a proto mohu jen stěží určit šperk, na který bych byla nejvíce hrdá. Byly by to výrobky, které mně posunuly k novým technikám a probudily nové vlny nápadů, ale hlavně dílo nazvané „Paměť matky Země“, které se Vám líbilo v soutěží Fler beadweaving team, a díky kterému vznikl tento článek.  

V budoucnu bych se ráda nadále naplno věnovala mému koníčku, poznávala a rozvíjela nové techniky a účastnila se soutěží a akcí. Hlavně bych však chtěla svou tvorbou rozdávat radost druhým, lidem, kteří umí ocenit originalitu a ruční práci.

Trnitý pomerančovník